Před pár dny k nám ale dorazil i jeden příběh od jistého čtenáře, který si nepřál být jmenován. Tento příběh ze nyní zveřejníme. Pro zajištění anonymity byla všechna jména změněna a jakákoliv souvislost s kýmkoliv je jen čistě náhodná.
Příběh začíná.
Vážená redakce. Chtěl bych se s vámi podělit o svůj nevšední příběh. Jako každé léto, tak i letos jsme s rodinou objížděli příbuzné. Naše poslední zastávka byla u rodičů mých rodičů. Nevím už jak se to přesně stalo, ale najednou se téma diskuse začala sunout k politice. K tématu, o které jsem se vlastně nikdy pořádně nezajímal. Věděl jsem, jak tuhle zemi 40 let ničili komunisté a posledních osm let zase socialisté, ale nějak jsem to neřešil. Děda ale řešil rád.
Děda si vychutnával svoji dýmku. Pomalu se zvedl ze židle a šel k oknu. Šel pomalu, ale nebylo to proto, že by byl tak starý. Byl jen nemocný. Mnoho let ho komunisté věznili v Jáchymově, kde v nelidských podmínkách musel s ostatními pracovat. Vysokoškolsky vzdělaný člověk, který se provinil tím, že nesouhlasil s tehdejším režimem. Člověk, který se nebál vyjádřit vlastní názor.
Komunisté popravili mnoho lidí a těm ostatním zničili celý život. I když měl člověk střechu nad hlavou, stále to žádná výhra nebyla. Vše se mohlo ze dne na den změnit, vše bylo relativní. Děda přišel o několik kamarádů, které komunisté utýrali v komunistických koncentrácích v Leopoldově, na Mírově nebo právě v Jáchymově. On sám se štěstím přežil.
- "Za všechno může ten rok 1948", začal. "Komunisté zavraždili Jana Masaryka a ujali se moci. Chvíli na to začali konfiskovat majetek a my s babičkou přišli o pole, o dům, o všechno. Komunisté ukradli státu všechny peníze tenkrát určené na důchody, a potom přišla měnová reforma"
- "My s babičkou nikdy moc peněz neměli, po reformě už prakticky žádné. Za svých 5.000 korun jsme dostali tisícovku. Pokud měl člověk peněz víc, dostal v průměru ještě méně. Komunisté vše ukradli, ceny přitom zůstaly skoro stejné. V té době nám bylo jasné, že dokud komunisté neodejdou, bude takhle země žít v bídě. Bída ale, jak se nakonec ukázalo, bylo ještě to menší zlo."
- "Když potom přijeli Rusové, byla to už poslední rána. Uzavřeni v malé zemi, hlídali nás všude, v obchodech jen nejzákladnější potřeby a popovídat, to sis mohl jen potichu doma, aby tě náhodou nějaký soused neslyšel a neudal. Někteří utekli do ciziny, jiné chytili. Další měli otce v STB a mohli do ciziny bez obav, jako třeba ten Američan Jan Švejnar, co nám tady chce teď dělat prezidenta. Každý měl práci, ale nikdo pořádně nepracoval. Každý měl kde bydlet, ale nikdo pořádně žít nemohl. Zvykli jsme si, ale jen proto, že jsme ani jinou možnost neměli."
- "Politika, to je svinstvo. Komu ale nikdy nevěř, jsou komunisté a celá ta zlodějská levice. Vrazi, kteří nám tady 40 let ničili životy, ožebračili nás a zastrašovali. Svoboda, hochu, ta se penězi koupit nedá. Mít jistotu bydlení je pěkná věc. Pokud ale nemůžeš dělat co sám chceš, potom je to k ničemu. Celý život psychický teror, to uměli komunisti vždycky dobře."
- "A ten Paroubek, co se teď s komunisty kamarádí, to je stejnej grázl, jako byli oni. To si myslím já. Navenek pěkné řeči jako měli komunisti. Růžový život, který ale vezme za své poté, co se ten člověk dostane k moci. Nikdy nevěř tomu, kdo ti toho tolik naslibuje. Nikdy nevěř tomu, kdo mění své názory tak, jak se mu to zrovna hodí. Paroubek není dobrý člověk. Nejde mu o lidi, jde mu o vlastní prospěch. Na takové si dej pozor."
Děda neměl Paroubka rád. Říkal o něm, že se od těch komunistických dobytků liší jen tím, že své nepřátele neposílá do komunistických lágrů, ale že je (zatím) jen nechává odposlouchávat. Děda už tolik noviny nebo televizi nesledoval, takže jsem ho v tom vždy nechával. Kdybych mu řekl o tom, že se psalo, že měl Paroubek osahávat malou holčičku, že se psalo o tom, že je Paroubek a celá ČSSD spojena s vraždami vlivných podnikatelů a panem Kočkou, možná by změnil názor.
ČSSD jsou moderní komunisté, polovina bývalí členové a druhou nevzali, protože udavačů bylo dost i bez nich. Třeba otec Jana Švejnara či Davida Ratha. Elita se prostě schází v ČSSD. Nic jsem ale dědovi neříkal. Šli jsme se se ženou projít a já byl rád, že nemusím politiku řešit. Kdo by ji taky řešil, teď, v létě. Když je venku pěkně teplo a všechno krásně kvete. Počasí, to nám naštěstí politici ještě neřídí.
Autor: Axiss
Související články
- Volba prezidenta - Jedině tajná volba je svobodná
- Jan Švejnar - Neúspěšný ekonom a prospěchář
- ČSSD a jejich předvolební triky
- Šaškárna s názvem Volba prezidenta
- Jaroslav Hutka - Zbabělec se sklony k pomlouvání
Přidání nového komentáře
V diskusi používejte diakritiku. Bez ní může být váš komentář smazán. Pokud s článkem nesouhlasíte, nebo jen chcete vyvolávat flame, bude pro obě strany lepší, když se zdržíte diskuse.